Jaký byl Merlinův první výcvikový tábor?

Výcvikový tábor Štěpána Horáka - Bítov 08/06

Merlin

Výcvikový víkend na Bítově 08/06 Štěpána Horáka Po velikém odhodlání a poté ukecávání Michala jsme se rozhodli, že zkusíme jet na výcvikový týdenní tábor Štěpána Horáka. Slyšeli jsme ze všech stran chválu na jeho výcvikáče, tak jsme si řekli, že to zkusit prostě musíme. A musím říct, že chvála byla naprosto oprávněná!
V sobotu ráno jsme se vyvalili z Brna na dvou hodinovou cestu směr Vranovská přehrada. Tentokrát jsme nijak extrémně nebloudili a tak jsme šťastně dorazili na Bítov – kemp Horka, kde se výcvik konal.
Areál byl super, naše chatky byly přímo v zátoce pár metrů od vody. Restauračka, obchůdek se smíšeným zbožím, pizzerie, cocktail bar, táborák, soc. zařízení, vyžití pro děti atd. bylo naprostou samozřejmostí. Chatičky byly po 4 a po domluvě s kámoškou Evou od Finna z Panských Lesů jsme se ubytovali společně. Eva přijela den po nás. Spala v podkroví, tak jí Michal pomáhal vynést Finna po strmých schodech, byla to docela sranda, ale zvládli jsme to :) Merlin s Finnem dělali na chatce s oblibou bordýlek a hravě se rvali o sto šest. Do koho se ovšem Merloš zamiloval byla Anettka (výmarka) od Katky a když mi zdrhnul z chatky, věděla jsem, kde ho hledat – u Anetčiné chatky, kde jí pravidelně zlobil.
MerlinNo a teď k tomu hlavnímu – výcvik… V neděli jsme se sešli na nedaleké loučce, kde proběhlo rozdělení psů do skupin podle znalostí a zkušeností nebo také přímo k přípravě na podzimní zkoušky, které byly za dveřmi. My jsme samozřejmě naklapali do začátečníků a měli jsme to štěstí, že nás vedl právě Štěpán.
Každý den, kromě odpočinkové středy, jsme se dvakrát sešli k výcviku.
Pro vaši představu jsme trénovali následující:
- chůzi u nohy na přepínacím vodítku přes rameno s tím, že pes nesmí předbíhat ani výrazně zaostávat za vůdcem. Když pes táhne, nejlépe jej vycukat (doporučuji jednořadový škrťák), pokud stále předbíhá, zastavit se a stáhnout psa k noze, poté pokračovat v chůzi. Usměrňovat psa můžeme také tichým a klidným povelem např. „pomalu“ nebo jak vám to vyhovuje.
- Odložení psa – vůdci odložili psa s povelem „lehni“ a „zůstaň“ a vzdalovali se postupně na větší vzdálenost. Pes nesmí odbíhat, sedat si, plazit se, lehat si na bok, neměl by se hlasitě projevovat… Na to vše také dohlížel Štěpán. Neposlušného raťafáka jsme dali na vodítko a jestliže se např. zvedl, Štěpán ho okamžitě nekompromisně vrátil do správné pozice. Pokud pes utekl, vůdce jej odchytl a rázně odvedl zpět do výchozího bodu, kde měl ležet. A pořád dokola…
>Merlin - Aportování – naše skupinka zkoušela na tzv. kozlíku – dřevěná činka. Vůdce odkráčí se psem u nohy, posadí si jej, odhodí kozlík, pes má prozatím povel „zůstaň“ a poté dá povel „přines“ či „aport“ a pes by měl kozlík přinést. Pokud si kozlíku nevšímá, je dobré jej na něj nejprve nalákat a dělat doslova kraviny a mávat mu s ním před nosem :) Poté to zkusíme znovu. Rozhodně je u takého psa nejlepší zkoušet aport nejprve na dlouhém vodítku a jakmile pes aport uchopí, rozběhnout se a vést psa s aportem na vodítku. Při povelu „přines“ psa přimět, aby přišel k vám, trhnutím vodítka… Pokud pes pouští aport z mordy je možné zkusit parfózní výcvik, což je trošku tvrdší, ale psovi to nikterak neublíží.
- Aportování z vody – taktéž jsme zkoušeli na kozlíku. Pes je u nohy, pán odhodí kozlík do vody a dá povel k přinesení. Pes se vrhá do vody, uchopí jej a poté by měl přímo k Vám doplavat a donést aport. Merlin sice krásně připlaval, ale na břehu ho hodil do vody a začal do něj hrabat. No strašná čurina :)
- Přivolání psa – pustili jsme celou naší smečku na volno, rozeběhli jsme se různými směry a poté jsme měli hrající psy přivolat. Rozhodně doporučuji píšťalku, aby jste nepřišli o hlasivky ;) Pokud se pes k příchodu nemá, doporučuji 10m dlouhé vodítko, které necháte volně pohozené, a v případě, že k Vám pes nechce přijít si jej jednoduše „odlovíte“
- Schování se psovi a přivolání – no to byla sranda. Štěpán se schoval Any a ta lítala jak tělo bez duše a byla štěstím bez sebe, když ho našla :)
- Seznámení se zvěří – v tomto případě s kačenkou. Psům (každému zvlášť) byla na zem položena mrtvá kačka a pes si jí měl v klidu očichat. Poté jsem zkusila Merlinovi vložit kačku do mordy. Jelikož ale předtím viděl jak je Glen kačkou znechucen :) a těžce odmítá ji vzít, kecl si na zadek a přestal o ní mít už takový zájem (chvilku předtím když ji uviděl, byl hysterický a sápal se po ní). Nechtěl jí pevně držet a pustil jí na zem. Tak jsem mu jí pomohla přidržet v tlamě a chválila ho. No jsem zvědavá, jestli bude mít příště větší zájem!
Merlin - Práce v poli – vypustili jsme psa s povelem „hledej“. Pes by měl nejlépe hledat s vysokým nosem (snad to nepletu) proti větru. Němel by chodit za Vás, naopak se musí pohybovat rychle směrem dopředu a do boků. Merloš byl ovšem nevylítaném, takže místo hlední, běhal jak oslík sem a tam a náramně se tím bavil. No tak příště… :) Bohužel s přestávkami mohutně pršelo, tak jsme to zabalili.
- Dohledání zvěře – Štěpán pohodil kačku či co to bylo pár metrů od psů a ti měli za úkol ji najít pod povelem „hledej“. To se Merlinovi docela povedlo, tak jsem měla radost!
- atd. (bylo toho opravdu dost…) 

Merlin Ve středu byl volný den a jelikož nás kamarádi ze Slovenska ukecali, šli jsme s nimi a dalšími na výlet na hrad Bítov. Cesta lesem byla příjemná, Merlin lítal s Hejirou jak utrženej ze řetězu a Heji to statečně snášela. Když jsme se vraceli, zpozorovali jsme, že oba v jednom kopečku nádherně zavětřili a začali předpisově vystavovat. Byli jsme samozřejmě nadšení. Najednou se oba neurvale rozběhli a zmizeli za kopečkem. Tak si říkáme, ty jo, už jdou asi po nějaký srně či co. Peter měl ovšem ten skvělý nápad a vydal se na kopeček na výzvědy. Pak už to šlo rychle, slyším:“Fůůůůůj, Hejira, Merlin, fůůůj je to, nesmíííš!!!!!“ Merlin se vyřítil a když jsem na něho zařvala ať jde ke mně, tváříl se velice provinile a nechtěl přijít. Když jsem ho odlovila, udělala jsem tzv. „ústní prohlídku“ (podle čichu poznáme, jestli to čuně něco nesežralo) a málem se mi obrátil žaludek… To jsem fakt dělat neměla. Merlin s Heji totiž narazily na ho…, které tam zanechal nějaký dobrák :) No fakt hnus. Následoval zasloužený trest a pak jsem se s ním nebavila a hnala ho pár metrů od sebe, aby mě náhodou ještě třeba neolíznul :)))
Bylo to fakt skvělý a rozhodně jsme se naučili desítky užitečných věcí a získali od Štěpána spoustu zajímavých rad.
Pokud to bude jen trochu možné, rádi bychom se účastnili většiny jeho táborů. Rozhodně jeho výcvikáče doporučujeme všem, kteří mají loveckého pejska a rádi by s ním něco podnikli, aby byl šťastný.
Psala jsem to opět „horkou jehlou“ snad tam není moc blbostí… ;) Také jsem na plno věcí určitě zapomněla, za což se omlouvám...
Jo a doufám, že se příště na jednom z těch výcvikáčů potkáme!!! )

ZPĚT

HOME

AKTUALITY