Merlinův první hon

Merlin

Hon - MS Šaranov, Nivnice, 1.12.2007

Konečně jsme se dočkali našeho prvního honu díky naší kamarádce Pavle, která nás pozvala do jejich sdržení MS Šaranov, kde už mezi místními myslivci pár kamarádů máme.
Vůbec jsem nevěděla, co mám od honu čekat, protože jsem nikdy na žádném nebyla ani se nebyla podívat. Pavla mě ale dopředu vysvětlila jak to chodí a ujal se nás s Michalem také kamarád Pavel, který měl za úkol rozmístit střelce na jednotlivá stanoviště podle vylosovaných čísel.
Ráno jsme přijeli k Pavle domů a hned jsme se přemístili na jejich místní klubovnu, kde jsme se seznámili se všemi, kteří se honu účastnili. Pak už jsme se venku seřadili, pan hospodář všechny přivítal a upřesnil průběh celého honu.
Proběhly čtyři leče (2 – pernatá, 2 – zajíci). Pavel nás přiřadil ke střelci Františkovi při první leči. Honci začali nahánět pernatou a brzy začali padat první rány. Merlin rychle zbystřil a opět prokázal, že výstřely ho nerozhodí. A už je to tady - padl první bažant. Odepínám psa z vodítka a vypouštím na aport. Rozběhl se směrem k bažantovi velmi rozhodně, viděla jsem na něm přitom, že se otáčí a v běhu sleduje jak ostatní chlapi střílí po dalších kusech. Drapnul bažanta, nejprve byl trochu dezorientovaný, tak jsem si ho připískla, aby mě rychle našel. Bažanta mi odevzdal a v ten moment chlapi střelili slepici i bažanta, kteří padli nedaleko od sebe do hustého křoví. Stalo se to, co jsem čekala, že může přijít. Krásně v křoví dohledal ještě velmi čipernou slepici, otočil se, že mi ji přinese, ale v ten moment před ním proběhl postřelený bažant. I přes mé mohutné zařvání rozvášněně vyplivl slepici a chtěl čapnout bažanta, který ovšem našel poslední síly a uletěl mu. Přivolala jsem ho a vypustila jsem ho opět na dohledávku slépky. Tu naštěstí hned dohledal a živou přinesl, přičemž si přehodil celé křídlo přes hlavu, takže nevěděl kam vlastně běží a orientoval se jen podle mého hlasu. Krásně odevzdal i přes tento handicap a za malou chvíli už ho vysílám pro další kus, nad kterým už vůbec nebádal. Velmi rychle si spojil, co po něm chci. Při druhé leči už bylo pernaté alespoň na našem místě málo a u Merlina spadla pouze jedna slepice, kterou předpisově odevzdal. Po prvních dvou lečích s pernatou přišlo občerstvení a chvilka odpočinku. Michal po celou tu dobu fotil a když jsem měla chvilku čas, převzal Merlina a fotila jsem jak vzteklá :)
No a přišlo to, na co jsem bylo opravdu hodně zvědavá. Další dvě leče, tentokrát na zajíce! V životě by mě nenapadlo, že jich tam bude tolik!!!
Při první leči jsme narazili po chvíli na prvního zajíce. Po výstřelu padl a já okamžitě vypouštím Merlina pro něj. Ale co nevidím, zajíc byl ještě zatraceně při životě. V ten moment jsem opravdu nevěděla, jestli ho odvolat (ještě jsme tuhle situaci nezažili a netušila jsem, jak se zachová), nakonec jsem ho mohutně povzbudila, aby do zajíce šel. Nejdřív dělal tanečky kolem něj, poskakoval, ale mým povzbuzováním jsem ho přiměla k tomu, že se mu podařilo zajíce „dorazit“ a ukrátit mu trápení. Toho potom přinesl a já byla hrdá jak nikdy  Dopředu musím upozornit, že nivničáci mají pěkně napapané zajíce. Každý z nich měl minimálně pět kilo!!! Pak už Merlin u zajíců neváhal, jak schválně byli všichni jen postřelení, ale on každého rychle přitlačil k zemi a rychle „dorazil“, byla jsem ráda, že se zajíc dlouho netrápí a hlavně že pes za mě udělal práci, ze které jsem měla trochu hrůzu. Nechápala jsem, kde bere sílu, aby mi ty macky pořád přinášel.. Celkem jich přinesl devět!!! No a Michal je skoro všechny vláčel a přitom pořád brbral. Bodejď by ne, když spal jen dvě hodiny a byl tak úplně vyřízený :) Bylo skvělé slyšet od myslivců, kteří byli kolem nás, že se hodně rychle vychodil, kolik že mu to vlastně je, že je to parádní pes na zajíce a podobně :) Po honu si ho chlapi přišli postupně pochvalně poplácat a tak mi bylo jasné, že jsme asi opravdu odvedli dobrou práci.
Musím říct, že jsem byla z prvního honu neuvěřitelně nervózní a netušila co bude. Nakonec vše dopadlo opravdu nad naše očekávání. Výslužkou jsme dostali dva bažanty a slepičku.
Opět musíme poděkovat Pavle a ostatním kamarádům za podporu a hlavně pozvání.
Sice jsme byli vyřízení a den poté opravdu „nepoužitelní“, ale o to víc jsme si užili odpočinku. Děkujeme a těšíme se moc na další skvělou akci! :)

ZPĚT

HOME

AKTUALITY