V sobotu jsme se vydali na naší druhou výstavu, která byla naštěstí u nás v Brně, takže jsme nemuseli nikde bloudit, což jsem s radostí uvítala.
Týden předem jsme trénovali klusání u nohy a postoj na předváděcím vodítku a Merlinovi to šlo docela pěkně, takže jsem si to užívala.
Hned jak jsme vešli na Velodrom, kde se výstava konala, potkali jsme Monču s přítelem a 4 měsíčním nádherným maďárkem Kimmym, který je bráškou Kessy (je jak její větší kopie :) ) od naší kamarádky Lenky. Byla jsem z něj unešená. Pořád boxoval tlapkama a něco hudroval, aby si vybojoval pozornost :)Moc rádi jsme se s nimi setkali!
Pak přišla další kamarádka s fenečkou Beckie, která měla poprvé vystavovat (nakonec měla VD, prý se moc vlnila :( , škoda). Evička s Finnem přišli vzápětí. Finn se klasicky uvedl hurónským řevem, aby si všichni všimli, že už je tam a paničku přivlekl k nám. Následoval příchod Peti s Alim a bíglíkem veteránem Andym, který taktéž ve svých zvukových projevech nezaostával :) Díky přátelům byla nálada celkem fajn a kecáním jsme se odreagovali.
Před námi byli v kruhu předváděni ještě čeští fousci, tak se naše nervozita prodlužovala. Posuzoval pan rozhodčí Šimek. Šli jsme z maďárků jako třída mladých první a byli jsme v kruhu tři. Alík z Bohumínské Mokřiny, Merlin (Ben z Liderovic) a Faust z Blanenských Lesů. Pan rozhodčí byl velice přísný, řekla bych až moc. Merlin se prezentoval krásně, měla jsem z něj opravdu velikou radost. Navíc byl v nádherné fyzické kondici, osvalený a štíhlý, myslím, že se mi konečně podařilo ho vyběhat tak akorát :)
Když k nám pan rozhodčí přicházel, vyvalil na Merlina oči a s hláškami: „Toho teda je!“ „To je kus!“ a tak podobně a mi podal ruku na přivítanou. Samozřejmě jsem z toho neměla nejlepší pocit a s tím jsem ve vystavování bohužel pokračovala. Ali od kamarádky Peti se bohužel pana rozhodčího nějak zalekl a nechtěl mu ukázat zoubky. Byl z něj vylekaný a proto bohužel dostal VD, i když je moc hezký a rozhodčímu se líbil. Škoda, ale příště to bude určitě lepší!
Nakonec vyhrál Faust V1, CAJC. Není divu, Blanenské Lesy mají překrásné psy. Moc gratulujeme! A my jsme si odnesli známku výborný 2 s posudkem:
Pes silné kostry, samčí hlavy, na hranici horní výšky, bez bílých znaků, výborně zaúhlený, perfektní mechanika pohybu, nepatrně více pysku…
Bylo to celé nějaké rychlé oproti první výstavě v Náměšti. Tam jsem už lapala po dechu, když jsem běžela s Merlinem nevím kolikáté kolečko. A tady jsem ani nepostřehla průběh posuzování, což mi přišla docela škoda. No rozhodně jsme moc spokojeni, protože pan rozhodčí rozdal spoustu VD a řekla bych, že v dost případech to bylo neoprávněné… Ale to je jen můj osobní názor, každý to možná vidí jinak. Brzy poté jsme se vydali domů, utahaní a šťastní, že už to máme za sebou a že to dopadlo dobře ;)
Takže ještě jednou všem moc gratulujeme a zdravíme přátele, se kterými jsme se tam setkali (Pavlínka, Štěpán, páníkové od Emilky z Blanenských Lesů, které taktéž blahopřejeme ke krásnému a zaslouženému úspěchu, paní chovatelka z Blanenských Lesů (omlouvám se, nějak mi vypadlo jméno), a další ;) )